Zimní výstup na Lomnický štít

Nervozitou jsme noc spíše probdili než prospali. Budíku stačí jednou pípnout a ve dvě ráno už lezeme z postele. 

Jsme v Tatranské Lomnici u mé babičky. Potichu si balíme věci, abychom nikoho nevzbudili. Prásk!! Cepín na zemi a babička už vstává nám popřát bezpečný výlet.

„Neboj jdeme jen na Teryho chatu, nebudeme nikde lézt.“ Ještě jednou zopakuji připravenou lež a vyrážíme.

Autem se přemístíme do Tatranské Lesné, odkud pokračujeme po žluté na Rainerovu chatu a dále na Teryho chatu. Počasí není ideální. Je mlha a silný vítr nebo spíš vichřice, která s námi pohazuje ze strany na stranu a my si pořád tvrdohlavě nepřiznáváme, že by to snad nešlo vylézt. Posledních pár metrů na Teryho chatu je jako plavat proti proudu.

V šest ráno i přes nepřízeň počasí dorazíme na Teryho chatu v rekordním čase tří hodin.

Chatař na nás kouká trochu pohrdavě jako na typický čecháčky, kteří se přišli do Tater zmrzačit. Dostáváme jedinou radu, že s východem slunce se možná vítr utiší. Čekáme a mezitím trochu stoupneme v jeho očích, když popíšeme perfektně nastudovanou trasu.

východ slunce u Teryho chaty
východ slunce u Teryho chaty

S východem slunce se vítr opravdu trochu utiší. Před chatou ještě dáváme krátký rozhovor pro extreme magazín a už tlapeme ke žlabu.

Horská služba hlásí nízké lavinové nebezpečí, přesto raději děláme lavinovou sondu. Sníh se zdá dobře zpevněný, bez výrazných sněhových ploten a tak s klidem stoupáme nepříjemně prudkým svahem.

Jde to ztěžka. Jsme po kolena ve sněhu. Co chvíli se střídáme v prošlapávání cesty a směr větru se neustále mění. Úsměv a pocit bezpečí se mi vrací, když se poprvé zajistíme ke skále.

Před námi je lezecká část obtížnosti II. V létě bychom to přeskákali jak kamzíci bez jištění, teď je tu spousta sněhu a ledu. Navazujeme se na půlku 60 metrového polovičního lana. Pocitová teplota je kvůli silnému větru daleko pod reálnou. Naštěstí se hned první lanovou délkou dostáváme na druhou stranu hřebene do závětří.

Kvůli mrazu a neznalosti terénu postupujeme pomalu. Honí nás čas a to poslední co by jsme si přáli je tma v tomhle terénu. Pod poslední kolmou stěnou navrhuje Honza ústup Teryho kuloárem. „Ne tady to přece nezabalíme“, namítám.

Protože chceme v rozumný čas dosáhnout vrcholu, musíme pokračovat bez jištění. Aspoň pro pocit falešného bezpečí cvakáme odsedky k řetězům a postupujeme dál. Jde to mnohem rychleji. Ve dvě odpoledne s obrovským nadšením dosáhneme vrcholu.

Svět patří těm, co se neposerou.
Svět patří těm, co se neposerou.

Spěcháme. Jediným dalším cílem je sestoupit do Lomnického sedla za světla. Chlapské objetí, high five, pár videí, klobása s chlebem, tabulka čokolády a už házím lano pro první slanění. Při sestupu nejsou kvůli sněhu vidět řetězy. Po dvou délkách lano balíme a postupujeme další dvě hodiny stylem cepín – mačka – cepín – mačka – cepín.

Z Lomnického sedla už pokračujeme jen za světla naších čelovek. Po patnácti hodinách dřiny, zpoceni a nepříjemně smradlaví, zakončujeme výlet v luxusním baru a vychutnáváme si vysněnou Coca-Colu. No jo, Češi…

Popis trasy:

  • Tatranská Lesná-Rainerova chata –Teryho chata (cca 4hodiny)
  • Kolmo od Teryho chaty je Pyšný štít a směrem do prava odpočítáme tři žlaby a třetím, nejvýraznějším se vydáme.
  • Jakmile se žlab začne dělit, vydáme se pravým do Jordánové štrbiny.
  • Přehoupneme se na druhou stranu hřebene, kde po pár metrech začínají řetězy.
  • Lomnickou věž obcházíme ze strany Medené kotliny
  • Z Lomnického štítu můžeme lanovkou nebo sestoupit výrazným žlabem přes Skalnaté sedlo. Do žlabu nás navedou řetězy začínající kousek od chaty.

Celková trasa nám zabrala s přestávkou na chatě 17hodin. Standardně se startuje na Teryho chatě a lanovkou sjíždí ze skalnatého sedla. Naše podání je poměrně extrémní. Doporučuji jen trénovaným jedincům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>