Výstup na Mont Blanc (4807m)

Naše první čtyřtisícovky

“Ty vole, ono se řekne Mont Blanc, ale to je dřina jako svině” povídá mi kámoš Dejv o výstupu na nejvyšší horu Evropy, “Vstáváš brzo, je ti blbě, bolí tě hlava, chce se ti blejt… no není to prdel…”

Měl pravdu.

Myslím, že všechno, co řekl, se splnilo.

Výstup na Mont Blank není ze strany od chaty Tete Rousee nijak technicky náročný, je to ale dřina. Fest.

Z naší týdenní výpravy do Švýcarska máme nespočet fotek a ještě víc zážitků. Tenhle článek bude tedy jenom krátký výcuc, který vás má nalákat na podzimní promítání :)


Nebojte, jestli nás sledujete na Faceboku, nebo odebíráte newsletter, určitě se dozvíte všechno včas.


Cestou necestou

Švýcarsko je země tisíců zatáček. Své by o tom mohla povídat Miška, která si je užívala asi ze všech nejvíc :D A taky náš Ford, kterého jsme na jednom z x stoupání uvařili.

Cesta Švýcarskem
Cesta Švýcarskem

No a také tísíců tisícovek. Jedno, dvou, tří a čtyřtisícovek. Až přechází zrak a horolezecké srdce plesá.

Stačilo by jen sedět a užívat si všechnu tu krásu kolem. Švýcaři to tak možná dělají. Ale co my, mladí nevybouření nadšenci, naše plány míří vysoko. Výš, než si zatím umíme představit.

Která bude ta naše?
Která bude ta naše?

Aklimatizace u metra

Jako aklimatizační výstup naplánovat Tom výstup na Alallinhorn (4027m).

“Menší” čtyřtisícovku. Na ochutnávku.

Protože tělo nejlépe aklimatizuje ve spánku, musíme se dostat na noc někam do výšky. Nakonec, unavení po 16ti hodinové cestě, stavíme stan na sněhu ve 3000 metrech nad lanovkou “Metro alpin”.

Aklimatizace nad metrem
Aklimatizace nad metrem

Mišku trápí v noci bolest hlavy, jinak nám ale blahodárný spánek po krutém nočním přejezdu vhání ráno optimismus do tváří.

Pod stanicí lanovky se připravujeme na pochod po ledovci, který nám hned ze začátku zpestřují trhliny na obrovském ledovém mostě.

Trhliny
Trhliny

Jinak je pochod po ledovci nahoru zřetelný. Víc než technicky je vidět, koho drtí fyzická náročnost. Jó, pochod po sněhu s mačkama na nohou, k tomu pár výškových metrů, z toho jednomu dojde palivo…

Výstup na Alallinhorn
Výstup na Alallinhorn

Počasí vychází naprosto špičkově. A po pár hodinách pochodu (a někdy tahání druhých na laně) celá skupina stojíme úspěšně na vrcholu Alallinhornu.

Máme za sebou první čtyřtisícovku v životě! :-)

Skupinovka na Alallinhornu (4027m)
Skupinovka na Alallinhornu (4027m)

Mont Blanc kuloárem smrti

Od poslední stanice lanovky Nid d´Aigle (2372m) začínáme stoupat se vším, co máme, k Teterce. Jde se mi moc dobře, úvodní túrka moje nohy pěkně rozchodila. A nejsem sám.

Kamzík
Kamzík

A tak úderný tým já, Tomáš a Filip nezadržitelně ukrajujeme ze zbývajících výškových metrů. Než dorazí Honzík s Miškou, už stojí na (ne)veřejném kempovišti za chatou dva stany.

Základní tábor
Základní tábor

Dlábíme pořádnou večeři, doplňujeme vodu, chystáme věci, probíráme plán dalšího dne a to vše za nepřetržitého padání kamenů v kuloáru smrti.

Místo, které dělá z nejjednodušší cesty na Mont Blank více než rizikový podnik. Místo, které budeme druhý den zdolávat za absolutní tmy. Místo, kterému se po našem návratu doporučili i místní (nanejvýš zkušení) horští vůdci raději vyhnout.

Posezení u Teterky
Posezení u Teterky

Čtyři hodiny spánku, po půlnoci lezeme ze spacáků. Je teplo. Dokážu si představit mnohem mrazivější ráno. Úvodní peripetie, snídaně, zdaleka nejme první a zdaleka ne poslední. Přesto je provoz na Blank v týdnu mírný a pár skupinek si na výstupu nijak nepřekáží.

S čelovkou na hlavě a mačkami na nohou ťapeme úvodní ledovou skluzavku až ke kuloáru. Z předchozího dne máme respekt. Ochlazení a absence přímého slunce rozzlobený kuloár ale uklidnili.

Ráno.. co dodat
Ráno.. co dodat

K chatě Gouter (3835 m) stoupáme lehkým, ale horolezeckým terénem. Ve tmě bloudíme mezi kameny a skalkami jako myšky. Známe směr – nahoru, ale cesta jasná není. I tak nás krok za krokem dovede až k ocelovým lanem, které koordinují závěr skalního lezení.

Nasazujeme znovu mačky, do rukou bereme cepín a pokračujeme po sněhu. Konečně jsou vidět první paprsky. A nádherné pohledy na města v údolí, která se právě chystají ke spánku.

Chamonix
Chamonix
Svítání nad Mont BlankemSvítání
Svítání nad Mont Blankem

Levá, pravá, levá, pravá… od rozbřesku až do prosluněného dne. Pochod v lanovém družstvu, pravidelné přestávky na vodu a malou sváču. Všichni ponoření do vlastních myšlenek. Obklopení nádherou. Trestaní dřinou.

Stoupání
Stoupání…
Pochod po ledovci
Pochod po ledovci

Osud míchá karty u chaty Valotky (4362m). Honzíka drtí výška a odmítá pokračovat ve výstupu. Dáváme delší pauzu, na závěrečné hřebínky se převazujeme do dvojiček a vyrážíme zdolat posledních 400 metrů, které nás dělí od vrcholu.

Valotka
Valotka

Je to nejbolestivější část výstupu. Vrchol je sice na dohled, i tak na něm staneme až po dvou hodinách. Svaly dávají znát, že už pracovali dost. Mě navíc kolem 4 600 metrů popadá dost nepříjemná bolest hlavy spojená s výškou.

Poslední část výstupu
Poslední část výstupu

Ostré hřebeny jasně velí rozmyslet si každý krok. Posledních pár desítek metrů koukám jen na paty Mišky. Nemyslím už na nic. Chci být prostě nahoře.

A najednou je to tu!

Za hranou se otevírá velká vrcholová plošina, na které postává několik skupinek. Tom s FIlipem na nás statečně čekají. Otevíráme vrcholovou Coca-Colu, fotíme, chvilka veselí… dokázali jsme to.

Vrchol Mont Blank (4807m)
Vrchol Mont Blank (4807m)
Skupinovka va vrcholu Mont Blanku
Skupinovka va vrcholu Mont Blanku

Dne 14. července 2015 v 9:32 stojíme ve čtyřech na vrcholu Evropy.

Díky Miško, Tome, Filipe a Honzíku za skvělý zážitek a úžasný výkon! Jsem rád, že jsem tam mohl být právě s vámi.

Jan Kodl

Jsem majitel a průvodce outdoorové cestovní agentury LaViva travel. Miluju hory a o svých zážitcích píšu zde na blogu.

3 thoughts on “Výstup na Mont Blanc (4807m)

  • 25.7.2015 at 13:26
    Permalink

    Jednoduse WOW!
    Moc gratuluji k uzasnemu vykonu! Navic nadherne fotografie a opravdu pekne napsane povidani, ktere se navic cte zazivne a samo :)
    Preji spoustu dalsich uzasnych dobrodruzstvi a k tomu take super lidi a vydarene pocasi!
    Tesim se na dalsi clanky…
    zdravi ctenarka Jana :)

    Reply
  • 28.7.2015 at 9:02
    Permalink

    Moc pěkné :-), na konci mě tečou slzy, jaky bych dosáhla vrcholu Munt Blancu sama.
    Gratulace celé skupině:-)
    Jana

    Reply
  • 12.8.2015 at 14:00
    Permalink

    Honzo, SUPER fotky a pěkné a autentické vyprávění. Díky. Přeji hodně dalších úspěšných výstupů i sestupů :-)

    Reply

Napsat komentář k taky Jana Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>